'Školní' výlet; 5 - 9.6.08'


V hlavních rolích:

Dámy:

Kryšpa

Téra

Janča

Evís

Lou

Péťa

Denča

Lucka

Matinka

Eliška

Nellča

pí. třídní prof. Lenka





















Pánové:

Zája

Dín

Davča aka Malej David

Dejf aneb Velkej David

Piňas či Honza

Hrdla a také Honza

Romča [Uomča] XDD























Dějství první - příjezdové ovace:




Naše tlupa se sešla na Černém mostě, odkud nám jel autobus. Kupodivu jsme všes stihli perfektně, všichni měli lístky a podobně. Začli jsme se soukat do autobusu. Bagáž opravdu rozložitých rozměrů a zabijácké váhy, jsme si byli nuceni vzít do autobusu. Leč...



...ikdyž to an této fotce tak nevypadá: NE VŠICHNI! Neb Zájova taška zůstala na nádraží. Naštěstí si toho Denča všimla, pan řidič zastavil a Zája pro ní těch dvě stě metrů doběhl.







Krátkou, hodinovou cestu autobusem jsme si zpíříjemňovali nejen focením synchronních póz Péti a Kryšpy či dabování jakéhosi páru na nádraží v Ml. Boleslavi, ale i debatováním o Kouzelném Děděčkovi.



Vítejte v Bělé pod Bezdězem! Pod vedením vrchního fotografa Lou ve stylu: "Dělejte, že jdete a jděte blíž k sobě!" se povedly pěkné fotky.







Hodili jsme věci do chaty, která na všechny dýchla svou 'chatovostí' a která byla vážně krásná, a šlo se na nákup do sámošky.



Janča předvádí svůj chlebník plný nákupu.






Takto vypadala večeře první den.




Vím, že to neni nic velkýho, ale byl to první den. Den příjezdový, tak jsme na nic víc moc neměli síly.






Nevim jestli bych tohle nazvala večeří. Ale co..?




Později jsme zjistili, že jsme mezi panáky zařadili a takovou tu mističku na vajíčko na hniličku.. Viz to bílý tam.. XDDD






Nejfrekentovanější místo celé chaty, po něb byl záchod a po něm postele.



"Pořádek", to je naše heslo. Hned po "Pomáhat a chránit!".





Dějství druhé - uFocení výletníci:




nebudu to uvádět větou "Ráno raníčko Kryšpa vstala.", ale je tu vidět, kdo je největší ranní ptáče!



Snídáňka. To je změna, co?







Zahrada měla sice pět mětrů krát čtyři a půl, ale nikomu to navadilo. Pánové si tam i kopali s míčem. XDD




Ale to už se chýlilo k jedenácté dopolední a my se vydali na výlet k Máchovu jezeru poznávat šestý červen.







Po náročné cestě dokopce, zkopce, lesem, polem, silnicí...




...jsme se ocitli u kolejí. Času dost a tak Denča, hazardér, chodila po kolejích.






"Ty až spadneš a pojede zrovna ten vlak... No fůůj!", smějou se jí oba Davidové.



Jenže pak už se chýlil čas příjezdu vlaku, denča tedy slezla z kolejí a začli jsme nadávat na zpoždění Českých drah.






Jenže pak vlak opravdu přijel, zvedli jsme ruce a počali s nimi zběsile máchat, avšak pan řidič, mysle, že ho zdravíme, mávání opětoval a vlak pouze projel.



"Zajebanej IDOS! Nám to anšlo spoj, kterej tady nestaví! To snad neni možný!", vzteká se Péťa.







Tak jsme si počkali dalších 30 minut a jeli dalším, který na naše máváni, klečení na kolenou se sevřenými rucemi vzepjatými kamsi vzhůru, vyslyšel.



Jak jste viděli na předešlé fotce - Denča přežila i to, když položila hlavu na koleje, snažíc se odposlechem zjisit, zda se vlak blíží.






A jak jste viděli na předešlých dvou fotografiích - focení nás opravdu baví!



Dokonce nějací pánové zřejmě cítící se jako naši vrstevníci nám mávali do foťáku. Tse, ta troufalost!






Tamější vesnice.



Bezděz. To je výhled!






Pak jsme zaparkovali do 4té hospody na hranolky, řízky, smažáky a obalovanej květák.



Oujé, to byla bašta. Strašně příjemnej pan číšník dal dkonce klukům hranolky zadarmo!






Dokonalá fotka. Dokonalá Lou v pozadí. Foto by Evča, tušim.



"Dáte mi to za vysvědčení? Prosím!"






U Mácháče nás zmohl po dobrém obídku spánek.



Lůca jak nějaká víla! :)






Dín s Havrošem. XDDDDDDDDD




Lou sanžící se o věrohodné napodobení pražských bezodomovců. Úspěšně.






Louina skupinka snažící se o tentýž úkol.




Evís s Denčou se tento nápad nelíbil a tak šly na molo balit zdejší kapitány lodí. Bohužel ne tak úspěšně.






Kapitáni totiž došli. To si ale Evča vzpomněla na Lou, Vůdce malého plavidla, a tak jejich lásku stvrdily tím, že si obě zakoupily naušnice.



Vůbec na nádraží nepózovaly jako dementci a vůbec na ně okolní lidé nečumli jako na kretény.







"Jestli ten vlak nepojede!?"



Jel. No a doma se vybraní vrhli na přípravu večeře!






Šopský salát, na který mělo všech třináct lidí obrovskou chuť!



Lou se neflákala myla nádobí, náhodou!







Pánové byli zaměstnáni již zmiňovanými hrátkami s míčem a tak na ně moc salátu nezbylo.



O dost přišli!







A tak David nepohrdl ani šťávou z rajčat ze dna misky.



Ani bych neřekla, že jsme rušili sousedy hlasitou hudbou.






První večer, kdy se opravdu trochu kalilo.



"Jóóó, bejby!", potvrzuje Dín!






Ale halvně přijela osoba, která je akční za každých okolností, deště, větru, Matinka!



Tak se akčnilo.







Hlavně s foťákem. Standartně.



Pár roku! XDDDDDDDDD






Jak Pilník dělá, že kouří!! No fůj!




"Nekuř! Je to hnus!", radí nejvíce pověřená osoba, co se kouření týče, Lou.






"My jsme také prověřené osoby, co se kouření týče a radíme ti to samé!"



"My dva taky, ale jsme uplně grogy, takže neradíme a jdem spát. DOBROU!"




Den třetí - palačinkoví kouzelníci a kloboučníci:




Ve čtyři ráno, jsme spali kdekoli.





Třeba tady nás spalo osum. A vidíte ten kousíček postele nalevo? Tak na tomto srpečku tvrdé postele o délce půl metru spala Lou s Dejvem. Luxusní spaní. XDDD






K snídani nebylo nic.



Nebo jestli chceš: "Dáš si?"






"Nebo mátu jestli chceš?"



To naštěstí přišly holky, které šly pro naší paní profesorku třídní na vlak, s naší paní profesorkou třídní a snídaní. Děkujeme.






Janča se SNÍANÍ! V pozadí naše paní profesorka třídní, která nás svou návštěvou poctila už okolo desáté hodiny ranní. SMSku o tomto údaji s tím, že nemáme moc kalit, jsme si přečetli až ve dvě ráno. Pech.



Kluci pak našli horáky!






On to sice není horák, ale abych uctila památku Zájova horáka, budu nazívat všechyn kola horákama!



Pak jsme se celí hladoví nasnídali. Neb předtím jsme krom nehtů měli jen pár piškotů s Nutellou.






K obědu byla čína.
viz. čínské nudle na obrázku.




Jenže to už musela naše paní profesorka třídní pryč a s větou: "Já vážně musím, omlouvám se, že tu nemůžu zůstat přes noc, zakalíme v Praze!" odjela.






Tedy nejdřív, jako první, ochutnala čínu, kterou moc pochválila. Děkujeme.



Pak jsme se na to vrchli my ostatní a také jsme chválili!







No a pak nás zmohl standartně spánek, tak jsme se vykydli na zahradu...



...a Janča přinesla velmi dejepisné a historické klobouky, co někde vyhrabala.






Matince se hodně líbil ten chlupatej...




... ale pak ho vyměnila za ten, co v něm Dín vypadá jako Jánošík a Dejf jako Cipísek. XDD






Matinka má snad v každý galerce fotku, tkerá se dá okomentovat popiskem "Smyslná!"!



Tohle je spíš: "Nesmyslná!".. XDDD







Lou dělající vidláka se sekyrkou místo vidlí.





Dementci. Jo a víte jak poznáte pražáka na vesnici? Má tepláky, zatímco zdejší mladistvá honorace má džíny, přiléhavý topík a řasenku.






Kryšpa vypadá jak Matěj z Wohnoutů. Luxusní foto, luxusní gezicht.



Lou je evidetně schopna konkurence!







"Mámí, co mi to dali do pusy?"



"Ájem Džeksn, bejby!"






Dín vypadá jako moucha. Moucha jménem Jánošík. XDD



Pak Matinka dělala uzlíčky na Louiných kudrlinkách tak dlouho, dokud nevzniklo toho mnohokráte oceněné dílo.






"Pfff, nic moc!"



"Slyšíš? PFFF NIC MOC!"






Evča a její přirozený výraz.



Holky pak vytáhly skládačku a drandily.






To Kryšpa už nejmíň hodinu smažila domácí palačinky.



Holky stále drandily na horácích!






Pak zinscenovaly rockový koncert do okna garáže...



...který byl obrovským zdrojem zábavy všem přihlížejícím!






Jak se fotěj u toho jídla! Kdyby ho aspoň vařily!



Je toho kopa, asi pro patnáct lidí..






Tady máme skutečné autorky večeře. Hlavní aktér je Kryšpa, dále pomocník David, který nestihl foto a Lou takzvaný nalívač těsta.



Trošku se po tom zaprášilo, tak se šly dělat nový.








No ještě aby nezmizly, když byly s banánovym pyré, Nutellou, lentilkama či kečupem a sýrem.



Zlý myslivec Pilník bránící si svou palačinku zlým, velmi zlým pohledem!






Někoho pak okolo půlnoci napadlo jít hrát Twistera. Tak si na to, trdla, svítili baterkou.



Ale byla to sranda, koukat se, jak jsou zamotaný. A nemůžou se rozmotat.




Den čtvrtý - budiž zpito!:




Nakonec se rozmotali a do toho přijel Hrdla s Eliškou. Opustila nás Evís bojící se Samary, páč ve tři patnáct zemřeš! XDDD, Téra a Déňa. Škoda!



Toto je prosím jablko vymáchané v čaji, napíchnuté na nůž od másla s javorovým listem a zpíchanými plody jakési rostliny nyeznámého jména. Lou je umělec i po ránu.






Pánové pak s větou: "Jdem na jedno!", odešli do hospody. Když pro ně slečny přišly dávali devátý. Tak pak šli domů spát, aby byli redy na večerní kalení.



Dámy zavítaly do hospody jiné na jídlo, kde se Lou radovala z výsledků F1ek a Velké ceny Kanady. cestou vyzvedly Romču a jde se kalit!






Sice jsme všichni usínali, ale museli jsme vydržet do 3:15 resp. do 3:16, protože to byla zkrátka tradice a hlavně na počest Evís, která tam nebyla, neb ona je původce této blbosti.



Hudební vsuvka aneb Janča hrající na piáno, což znamenalo balzám na vaše uši v podobě libých zvůků lahodících vašim smyslům.






Zase se hrál Twister...



...a zase si na to, trdla, svítili baterkou. XDDD






Romča sem jel s tím, že se ožere. Tak jsme jeho tužbě lehce napomohli..




Sobě jsme plnili panáky vodou a jen Romča dostával vodku. Divil se, že jsem schopná to zapíjet vínem, ale dál už to neřešil.






Lou si s ním ťukala dokonce i prázdným štamprletem a Roman nic. No, pak už se ani nikdo nedivil.



Neb Roman dopadl hodně.. no zpitě.. a zbytek užíval večera až do 3:15ti.




Den pátý - posrána z rána:




Toto už je uklizená koupelna. Ale ráno byla docela krize, poněvač se rozbil záchod. Tři nejmenované osoby tlačilo hovínko kdesi v útrobách a nedalo si rozmluvit jeho touhu sptřit světlo denní. Naštěstí dvě nejmenované osoby záchod alespoň na chvíli zprovoznili. Uf.



Uklizená kuchyň.










A pak se jelo domů.




Komentáře - Lou
Těšíme se za rok zase! Ať žije Čagan a již tradiční báseň!