Chorvatsko; 16-31.8.2010
Další ze seriálu romantických zájezdů na nedaleký Cres, kde užíváme pohodlí, mládí a léta. Až na tentokrát.



Začneme ovšem vyhlášením ceny: Největší knihomol zájezdu, kterou dostal Zája za přelouskání bichle od Dana Browna za tři dny a následně posledního dílu Harryho Pottera za dva dny. Upozurňuju, že kdyby ho člověk nechal, tak to dá za den!






Následují umělecké fotorgrafie Jakuba, který, jako výletník na kole, fotil město v noci.






K této velmi umělecké dagerotypii je i zvukový doprovod, kterýs i představíte jako pouhé "kšc" na tamní ovce vyvylující se na cestě, po které chtěl Kuba realizovat návrat domů.






Výlet do Belej, kde je ornitologiecké centrum, ve kterém můžete pozorovat typické ptáku pro tamní oblast - Supy Bělohlavé. Když bduete mít štěstí, jako měla naše skupinka, naskytne se vám pohled na ptáka seroucího na kolegy pod ním.













Skupinku čumících poněkud znepokojila skutečnost, že granátová jablka, rostoucí všude okolo, ještě nedozrála. Holt pech!






Na historickém mostě starém přes dva ticíce let, který Jakub vypátral z literatury a Lou díky své brilantní chorvatštině nanavigovala zájezd přímo k němu.













Dále jsme se odebrali do vysoko položené Lubenice, kde je snad nejstarší věkový průměr v celé Evropě.




















Krásná vesnička, pod kterou je nádherná pláž.






Ale jak jsem již upozorňovala, vesnice je na kopci, taže na pláž je to dvě hodiny cesty.






Tamní kostel.






Tak už dost kultury...













Zde si povšimněte, jak je rodina Zajaků krásně fotogenická. Naproti tomu Urbanovi velmi úspěšně napodobují dělníky na stavbě.






Znovu Kuba fotograf a jeho studnové aranžmá.






Po návštěvě místního hřbitova, kde Kubu zklamalo, že většině je pouhých 80 - 90 let, se Lou a Kryšpa ocitly ve svém živlu - porozování mravenců. Činost, kterou opakují každý ročník chorvatské expedice.






Nu a nyní se díváte na skálu u Orlece. Ale nenechte se zmást jménem nedaleké vesnice, tato skála je domovem Supů Bělohlavých.






Letos jsme překonali strach a konečně ji objevili.






Večer nás čekala odměna za celodenní cestování a objevování.






Malé třílitrové miminko.






Teď se lísá, ale to nevěděl, co příjde.






Trošku té kultury, že ano.






Lou a Kryšpa si s panem Moëtem už dávno tykají, zatímco pánové jsou teporve u seznamování.






Možná se zde Kuba tiskne k třičtvrtě litrovému batoleti, ale třílitrová sestřenice pány natolik zmohla, že šli radši spát. A tak dámy dopily batole a příjemně utahané šly spát ke svým chrápajícím protějškům.






No toto je tu jen pro náznak, abyste pochopili, proč jsme si neužili i to pohodlí - poslední tři dny tak pršelo a byla taková zima, že jsme nakonec skončili s nohama v hrnci horké vody.




Pohodlí a léto bylo zhaceno zimou, proti které byly i tepláky a deky málo. Co se mládí týče - stárnem, už to kalení není, co bývalo. No.. Uvidíme za rok.
Komentáře - Lou