Všichni víte, že u mě byla Barb. Kompletní výčet najdete zde. Babr totiž všechny naše společné dny shrnula tak dokonale, že teď by tento blog mohl vlastně skončit s tím, že vše je u ní. Ale to bych jí nemohla udělat, takže tedy...
Vždycky, když se máme s Barb vidět, v televizi hlásají tornáda, bouřky a zimu. I letos rosničky neudělaly výjimku, ale zapalať [pa:nbu:] se počasí umoudřilo a my apk čelily v Praze smrtelnému vedru, ve kterém jsme neúprosně chodily sem a tam, až jsme si chodidla prošoupaly a chodily jen po kolenou. Zkrátka klasika, že? To vše jsme doplnily o trošku těch drbíků ze zákulisí, zhnusení nad dnešními kauzami o takzvaných fešnblozích a upravováním zakoupených naušnic.
Tohle vše mělo být zakončeno Plurk-blogařským srazem. Chození Prahou bylo okořeněno krásou krásné Carrie, Mayou, která krásně mluví (myšleno ne jako narážka na její moravské nářečí), zážitky z Itálie od Cass a tichostí kouzelné Katie. Jsem ráda, že jsem mohla poznat hlavně Carrie, která mi celou dobu vyčítala, že stále ještě nemá můj obraz, neb visí na zdi u Mého. No tak snad se to jednou povede. :)
Názor, že i nehmatalený internet, který si stále představuji jako ikonu Exploreru, může dovolit lidem se poznat, neb jinak si atmosféru tehdy před New Yorkerem vysvětlit nedokážu.
Večery, kdy ještě Bárb ctila svou návštěvou hlavní město, jsme trávily na poli, za kterým zapadá slunce. Zkrátka ideál. Takže vy, kteří v rámci spěchu projíždíte jen obrazový materiál, těšte se. Teď je tu něco pro vás.
Jak jsem začínala minule, začnu i teď. Všichni víte, jak moc odpornej jsem nostalgig. Dalo by se snad i říct, že má hlava žije v době před čtyřmi lety, zatímco se mé tělo pohybuje v roce 2010. Vždy jsem si střádala rozhovory z ICQ, neb jsem cítila, že by jednou mohly být pro mne cenné. I sláva malé Lou! Mé srdce plesá, když si čtu, jak mi Tomáš skládá komplimenty na hacklých stránkách, či jak naivní jsme s Kotětem byli, když jsme plni naděje disutovali o významech slov "mít rád". Bláhové kecy, které do nás vnášely pocity dospělosti a vyspělosti. Zaplať [pa:nbu:] už jsme střízliví a mě nejvíce těší malý střípek z rozhovoru s Mým čítající asi pět řádků. Tehdy jsem na Mého volala roztomile "Šiši" ačkoli už jsme spolu měli první společnou dovolenou. Zvláštní.
Tady by se hodil Kryšpy vždy zabijácky načasovaný výrok: "To je můj kluk!".
Dál mám pocit, že sjem vás ochudila o radosti z návratu ligového titulu tam, kam zkrátka patří, domů. Záznam z utkání mě znovu dojal, takže tomu neuniknete :)
Dále jsem zažila první dopravní autonehodu, které jsem se mohla poprvé ativně účastnit. Hlavně rychle uvést na pravou míru: Slečna za mnou nedobrzdila, nic vážného. Vlastně to byla taková akce pro zasmátí. Moje malá, krásná [o:di] má jen poškrábanou prdelku, ale to se zahojí.
DAFT-NINNY.NET
15. červenec 10'
ROKY V KRUHU
"Virginie Wolfová - američanka"
Poslední dobou často přemýšlím, zda má tento internetový protor vůbec nějaký smysl. Je to taková malá zbytečnost, další z mnoha, které mě obklopují. Jenže.. Pak vždycky nahlédnu do minulosti, kterou zde značí odkaz "historie", a jsem ve svém živlu. Najednou to není zbytečnost, najednou znovu znám smysl mého tvoření. Díky bohu za to.
Poslední dobou pracuju na tazvaném Double D. Někteří z vás možná teď zajásali. Není to tak jednoduché, jak se zdá. Je to opravdu velké sousto. Ale stále, i po dvou letech dřiny, se nevzdáváme. A doufáme, že konec dnešního léta se do našich diářů zapíše zcela jednoznačně. Důležitým faktorem je samozřejmě reklama, o kterou se, doufám, postaráte i vy. Jenže poslední dobou zjišťujeme, že naše reklama nás ponekud předčila. Zřejmě budeme rádi, když obsloužíme všechny naše kamarády nepočítaje kamarády kamarádů. Opravdu to není jednoduché.
Bojím se vlastně napsat o čemkoli, neb nechci, aby můj blog dostal nálepku znamenající jakékoli zaměření. Nálepku v podobě poslední dobou tolik populární předpony před slovíčko značící tento nehmatatelný prostor jinak zván blog. Když jsem začínala bylo málo blogů, které mi stály za to číst. Čtu je do dnes. Nikdy to nebyly něco-blogy, proč by teď najednou měly být? Hojnost článků o jídle, kterému se můj mlsný a rozmazlený jazýček doslova vysmívá, také ještě neudělaly z žádného internetového deníku virtuální kuchařku. I když většinou, zaplať [pa:nbu:]. Ale možná je pro vaše společenské postavení lepší se tomu podvolit. Něco jako vyměnit staré zvonáče za trendy legíny. Takže nechť je můj blog oblepen nálepkami typu "Můj-" (odvozeno od Mého, neb o něm je tu častá zmínka), "Double-D-", "Golf-", "Nestíhám-" (jakožto mé oblíbení slovo), "Nostalgie-", "Má-láska-" (jakožto poděkování Dylanovi, Milovi a dalším). No a potomto orazítkování zapomeňte na starou dobrou potrhlou husu a přivítejte trendy "Můj Double-D Golfový Nostalgický blog o mých láskách, který nestíhá".
DAFT-NINNY.NET
5. červenec 10'
ZASE V HÁJI
"Evís, odkud jí znáš?"
Nevstávám dřív, neopaluji se každé dopoledne, nemaluji, i když bych ráda. Ne-do-přešila jsem si stále boty, i když na tom pracuji. Nemeju si častějc hlavu, protože mě to nebaví. Ještě jsem na Double D nenakoupila, i když na něm docela makám. Nehraju golf, moc mě nebaví, což je nejvíc v piči. Ale za to piju víc vody, dokonce jsem i byli kalit a jím furt šopák a maso.
Nevydržím doma, neb teď máma vycítila konkurenci v neustálém válení se doma, což značí, ano, nemůžeme se vystát. V mém pokoji je asi pět set stupňů celsia, ale vycházet se mi moc nechce. Chce se mi jít se Zajochem na kafe, ale ležet u toho v posteli, pak dát Evče dárek k narozeninám, kterej je uplně nejvíc-mega-dokonalej a potom jet az mým někam ke Zlínu. Protentokrát vynechám spekulace o tom, že tamní končiny ani nepovažuji za součást naší republiky.
Svět je malej. A je to hrůza. Nelíbí se mi to. Všichni vaši kamarádi znaj kamarády vašich kamarádů, co ani nejsou už vlastně kamarádi. Chápeš ne?
A protože vy to stejně nikdo nečtete, tak vám se dám jednu Pytlíkovskou fotku, která měla bejt původně se žlutym mostem an znamení toho, že jsme s Pytlíkem živé a zdravé dojeli do prdele snad horší, než je nějaký ten Zlín.
DAFT-NINNY.NET
24. červen 10'
JAK VÍCE ŽÍT?
"Miláčku, máš strašně moc kabelek, nemám kam dávat ponožky!"
Musím...
• Dřív vstávat, neb v jedenáct je den strašně zabitej.
• Snídat hezky dvě topinky s rajčatama místo padesáti se šunkou, uplně nejvíc výbornym hermelínem a podobně.
• Každej den dopoledne se hezky opalovat.
• Ze šopáku udělat můj každodenní oběd.
• Začít zase malovat, jako kdysi. Koupit plátno 3m×1m, které půjde do nového obýváku.
• Víc pít. Vodu. Od doby, co nechodím do školy mi stačí jedna flaška na dva dny, což je poněkud ubohé.
• Dávat si do kávy méně mléka a méně cukru, což znamená při mém stávajícím množství pít kávu semotnou, bez ničeho.
• Do-přešít si boty, které se mi zdály nudné, jenže na nich pracuji už dost dlouhou dobu.
• Nepolevit v obdenních kávových seancích se Zajochem.
• Mejt si častějc hlavu, protože se už v culíku nenávidím.
• Přestat nosit boty s 10ti centimetrovým podpatkem, neb na nižších si najednou připadám malá.
• Si k večeři dělat steak se salátem a dát tak sbohem bramborám a těstovinám.
• Nakoupit novej materiál na dlouho očekávaný start fenomenálního Double D.
• Jít už někam do hospody - díky autu a antibitikům je ze mě měkkota, která odpadne po prvním pivu.
• Začít fakt posilovat, jinak o mě trenér golfu asi brzo zlomí hůl.
• A konečně každé poledne, před šopákem, dát trénink čipování a dlouhejch ran na zahradě. Jinak bude hrát mamka líp než já!
Přirovnání v posledním bodě berte asi tak, že jste krásná hubená, kozatá, dlouhonohá blondýna, tedy žena obecně společností posuzovaná jako dokonalá, a korunku soutěže Miss World dostane tlustá, chlupatá zrůda s knírem.
DAFT-NINNY.NET
21. červen 10'
DVA DNY JAKO PRINCEZNA NA ZÁMKU
Hezky se svým princem.
Víte, můj táta je zkrátka vtipálek. A určitě byste v archívu potrhlé husy našli nespočet spotů, které to dokazují. A tak táta naplánoval mně a Mému víkend. Netušili jsme která bije, natož kam pojedeme.
Až přišla sobota, tedy den odjezdu. Na benzínce jsem dostala indície, které měly ukazovat k nějaké české historické památky. A tak Můj, jakožto chytrý chlapec, dal hlavu dohromady s dědem vševědem a vygooglil zámek s největším labyrintáriem ve střední Evropě - zámek Loučeň. Ale to už jsme uháněli po mladoboleslavské vstříc novým zážitkům, jak se hlásí ve hře Járy Cimrmana.
Zámek Loučeň se mohl těšit naší návštěvě, kterou kazila jen svatba a tuna PéZetek (parchantů zasranejch). Můj objevil jakýsi kvíz coby soutěž o kýbl kuřat :D No nemohl to samozřejmě nechat být, takže jsme jako blázni zjišťovali odpovědi na otázky typu: "Čím bylo inspirované buxusové bludiště?" Nakonec jsme to odbyli tím, že jsme neměli tužku. Ehm. S piknikem nás v zámku odbyli a tak jsme museli jíst v místní hospodě, která byla naprosto šílená, nechutná, odporná a budu z toho mít asi doživtoní komplex!
A tak jsme žádali o nové, lepší souřadnice. Byli jsme posláni do Chateau Mcely (či anglicky prý vtipně McEly), kde jsme strávili zbytek víkendu. Historie zámečku je zajímavá, ale vám postačí jen to, že do ruiny něčeho, co nepřipomínalo ani zdaleka obytnou prostoru, se zamiovala paní, která za rok objekt vymazlila v něco co vidítě na fotkách.
A tak jsme se jen váleli, cpali jídlem, které snad předčilo i některé chody v Alegru a zakončili to vířivkou s výhledem na hlvězdy a vínem, jaké jsem neměla už dlouho. Ráno procházka lesem s místní historičkou, která byla opravdu skvělá, pak oběd s rodiči, kteří za námi přijeli. Den byl zakončen kroketem, který díky mé matce způsoboval záchvaty smíchu, a vyhlídkou na dtřechu, kde byl dokonalý výhled na celou tamní krajinu.
DAFT-NINNY.NET
14. červen 10'
PRÁZDNO PLNÉ NIČEHO
Takže byl tréning za tréningem.
Víte, moc dobře si pamatuju nedávné řádky tohohle prazvláštního virtuálního světa, které zachycovaly přehšel myšlenek v mé hlavě, která se oním náporem měla rozskočit. Ó, kde ty doby jsou! Nyní mě obklopuje jen pustopusté prázdno a nemůžu se zbavit pocitu, že tím prázdnem jsem já.
Víte, s veleúspěšnou maturitou jsem si vyslechla věty typu: "Šprte! Gratuluju!" a najednou... konec! Zde bych vám ráda navodila akustickou kulisu, kterou lze připodobnit ke scéně z jakéhokoli filmu či serálu z nemocničního prostředí, kdy po větě: "Ztrácíme ho!" operační sál zaplní táhlý vysoký tón ohlašující právě onen konec!
Víte, celou tu dobu před maturitou, byla tato zkouška dospělosti můj cíl. A když jsem ji zvldla najednou nebylo nic. Pak člověku jakože dojde, co dál.. Ale po úspěšných přijímačkách na vysokou je člověk zase tam, co před měsícem. A tak jsem teď jako tělo bez duše, tělo s mastnou hlavou, a propocenym volným tričkem.
Víte, cítím se vnitřně nenaplněná a není nic horšího než podobný pocit. Žádně vypětí, povinnosti, práce, nic! Double D je tak připravené jak jen může a čeká jen na snad-srpnové spuštění! Opravu nic, co by mohlo mou mysl nějak zaměstnat. Takže golf hraju o 105+1 a od smrti prázdnotou mě zachraňují jen časté kávové seance se Zajochem a Můj.
Víte, níkdy bych nevěřila, že já někdy budu mít pocit naprostého ničeho, naprosté prázdnoty!
DAFT-NINNY.NET
10. červen 10'
AVERAGE LB GIRL
Takhle prostě uplně zapadam!
Jo a hurá! Konečně je jistý, že půdju na vejšku!
DAFT-NINNY.NET
7. červen 10'
REVIEW
Stalo se:
To, že maturitu, která mi naháněla tolik strachu, jsem hravě zvládla. Tak nejlíp, jak je jen možné. Ovšem netvrdím, že je to fraška, a tak podobně, jak všichni čerstvě odmaturovaní rádi říkají. Psychicky je to zkrátka mazec, jdete kamsi do neznáma a na vašich bedrech je vaše budoucnost. Sice ani o píď víc, než kdy jindy, jen tento den ji sleduje celé vaše okolí. Každopádně, pokud máte školu, jako jsem měla mám já, máte kousíček jistoty, že v tom nejste sami. Všichni milí, drží vás, usmívají se, zkrátka rodina, která mi bude chybět!
To, že ještě před onou šílenou maturitou jsme s Ájou a Evís absolvovaly megamózní koncert BEP. S Evís máme jen dvě otázky: 1) Překoná je Gagouš? 2) Jak dlouho budeme muset sedět na Gagu před arénou, když budem chtít pod stage? Koncert byl skrátka super a to, že Fergie dala mou srdocvku Big Girls Don't Cry, vše jen potvrdilo. A tak jsme domů šly s myšlenkou, že tonight's gonna be a good night!
I to, že jsme vydali naposledy jakožto studenti Arcusu na třídní výlet. Je to smutné, ale je tomu tak. Semntimentální kecy nechám na jindy. Slzy mi ukáply jen jednou, a to na chvilku, když měla naše říďa proslov na předávání maturitních vysvědčení. Z proslovu se pak stalo spíše vyznání lásky, což způsobilo, že celá oktáva byla naměkko.
To, že jsem vlastně poprvé volila. V kumbálu, který měl představovat plentu, a pak jsem kráčela po huňatém koberci, který tlumil mé nové obří podpatky, až k urně o velkosti vorvaně.
A konečně to, že jsem naprosto spontánně jela za Bárb do Lbc, kde jsme si užily krásné necelé dva dny. Konečně jsme mohly zakončit naši debatu nad fotkami jedné fashion divy, modly všech světových návrhřů, neb posledně nám vypadl v Pze net. Co nevidět pojedu tuhle mou krásku navštívit do Mejta, kam se chystám už do léta 2006! Něco spácháme a to se budete divit! Tyto krásné dva dny mi nabídly ohromnou dávku relaxu a pohody, že je až hnus se vrátit do reality tady doma.
To, že, a to už vážně naokraj, jsem za tetnto týden odpálila na golfu přes 300 míčků. Zas mě to chytlo a konečně na to mám i čas! S novými LEHKÝMI holemi se hraje úplně samo. Každý den malý tréning na zahradě a obden na hřiště. Jsem vyřízená jako prase, bolí mě záda jako nikdy, ale je to super. A tak prosím všchny ty chytrolíny, kteří tvrdí, že golf není sport či že je to jen snobská parodie na pohyb, ať (&!@Đ??!")2. Jakože nadruhou, tak.
• ROZVRH - Ano, něco takového jsem měla. Ale již po prvním dni jem zjistila, že je nemožné se naučit pět otázek z matiky a pět z estetiky ve stejný den. Hezké je mít něco, kde máte svůj soukromý přehled. Přehled hrůzy tomu říkám. Vypsaný otázky ze všech předmětů, ať víte na čem jste. Pro sůj pocit, jsem musela zavést, krom značek umí a neumím, ještě taky: "stačí si jen přečíst" nebo "jen doťuknout". Hned se do toho lépe koukalo. A navíc pocit odškrtnutí otázky byl slastný.
• PÍLE - Ano, tak zde jsem taky v háji. Dva dny jsem se totálně proválela. Našla asi 25 stránek na internetu, ze kterých POTŘEBUJU NUTNĚ NĚCO OBJEDNAT! Ale na druhou stranu, již od začátku jsem moc dobře věděla, jak moc je den delší když vstáváte alespoň v 8. Takže tak.
• RODIČE - Nevím, jak vy, ale moji rodiče mě nechávájí v klidu učit a na MMSky s tunou žrádla ze zahradní párty jim posílám obrázky barokní architektury. Moc příjemná konverzace. Ale celé tomu korunuje věta: "Jen se uč!" od někoho, kdo vám pak vypráví, jak celý svaťák hrál tenis, uměl jednu otázku, kterou si pak samozřejmě vytáhl! To celé završeno debatou o zbytečnosti maturity.
• STRACH A SILÁCKÉ ŘEČI - o tom, že maturita je fraška a že ji dá každý. Mně osobně to moc neuklidňuje, i když v mé hlavě vlastně neexistuje možnost, že bych maturitu neudělala. Zkrátka.. Jsem dobrý student, poctivě se učím celých osm let, či alespoň tři roky. Ale stejně je tam to posrané kdyby!? Takže uši si všude zacpávám, na to že je to fraška odpovídám stylovým: "Dyť jo, seru na to.", které většinou rozhostí příjemné ticho, do kterého si v duchu přeříkávám malíře Národního Divadla. A strach mám, oni ho měli taky. Všichni ho měli.
• TAK HODNĚ ŠTĚSTÍ - Tuhle větu všichni míní jen tak nejlépe, jak vůbec umí, ale nedokážu si představit nic víc znervózňujícího, než tohle.
Tak mi teda přejte hodně štěstí :D A ať zdárně přežiju ten nejhorší okamžik, kterým bezpohyby bude ta nanosekunda, než můj mozek přeloží ono vytažené číslo do výčtu jedné položky ze senznamu maturitních otázek daného předmětu. Uf.
DAFT-NINNY.NET
15. květen 10'
DEN PO, DEN D, DEN PŘED
trojboj, na který se nezapomíná
Dnes je DEN PO. Den po posledním zvonění. Po dni, který neoficiálně zakončoval naše osmileté studium. Všichni jsme se drželi do pozdních hodin ranních jak na nohou tak i dokonce bez sentimentálních keců a bez slz. O všem lze vyprávět jen v superlativech. Byli jsme zase průkopníci, tudíž jsme u nás na škole změnili průběh posledního zvonění od základů. Profesoři nás chodili poplácávat po ramenou a chválit naše nápady. Až se ke mně dostane ta zápalva fotek, slibuji, že udělám vhodnou a kompaktní selekci, na kterou se budete moct, snad co nevidět, podívat.
Dnes je také DEN D. Den, kdy mohla zase Sparta zaslouženě zvednout pohár nad hlavu! Den, na který všichni blázniví milovníci Pražských vládců čekali. Den, na kterému předcházely desítky zápasů, které letošní mistr ligy mistrně zdolal a nebo jenom zdolal. Nu což? Tabulka mluví jasně. I když s nápisem na hrudi vítězných triček, které slavnostně oblékli hráči, trošku nesouhlsím. Nápis hlásal, že TITUL PATŘÍ NEPORAŽENÝM. No, remíze je pro mě osobně prohra úplně stejná, jako o rozdíl dvou gólů, ale s tím rozdílem, že se při remíze přičte klubu bod. Ale... To už je fotbal. A jako taková malá třešnička navrch - dnes s Mým máme přesně rok a půl. Jójó, nám to s tou Spartou vždycky hezky vycházelo :)
A abych to hezky zakončila - dnes je i DEN PŘED. Před mega-monstrózním koncertem BEP. Těšíme se jako malí Jardové. A plány nám hatí snad už jen tuna maturitních otázek a zurvené počasí podobající se asi tak jaru na Sibiři. Tak nám držte palce, ať si to užijem. Mám plný auto Frisec, na zpříjemnění dlouhé fronty do Sazka-Outů-Židovské arény.
Jo a mám pocit, že jsem minimálně tak čtyři roky neviděla tak skvostný hokejový zápas, jakým bylo Česko - Švédsko. To bylo něco naprosto dokonalého!
DAFT-NINNY.NET
11. květen 10'
TROCHA POČTŮmalé rozmazlené slečny
Odpočítávám dny. HA! Léčka! Tentokrát se mé myšlenky neupírají k blížící se zkoušce dospělosti. Dny do počátku konce světa bych totiž spočítala na prstech jedné ruky! Mám na mysli něco, na co se těší každý školu opouštějící student. Ano. Poslední zvonění.
Na naší škole mělo poslední zvonění vždy podobu kýblů s vodou, octem, rozvařenými špagetami či kečupem to vše doplněno o kila mouky, lirty voňavek a nejnepotřebnějších šminek, které domov studentů skýtal. My tuto maškarádu trpěli rok co rok. Až minulý rok řekly maminky rozmazlených ratolestí "STOP!". Abyste tomu rozuměli, ratolest příjde s nasraným ksichtem domů a oznámí rodičům, že vůbec nic nechápe, že se na něj najednou jakože vrhli s arsenálem popsaným výše a že tohle teda jako ne! A tak maminky jdou do školy vysvětlit naší paní řiditelce, která ma na srdci hlavně to, aby se studenti bavili, že jejich dcera měla ten den hodobóžové semišové botičky, které utrpěly újmu, a že ať s něčím takovým příští rok ani nepočítá!
A tak my, oktávani, třída, která vždycky něco vymslí, třída, která na Arcusu zanechala již mnoho reforem, vymysleli zase něco extra! Něco, co tu ještě nebylo! A těším se na to tak, že se opravdu již modlím, ať je už pátek! Nehledě na to, že pátek je blíže maturitě.
A co se dalších počtů týče. No, matiku spočítanou nemám. Zája počítá všechno už podruhý a já mám hotové asi dvě otázky. Dále mám spočítané mé účty za nesmyslnou kosmetiku, kterou jsem zkrátka musela mít. No snad mi tedy nepomůže k tomu pátečnímu leopardovi.
DAFT-NINNY.NET
5. květen 10'
GET RIGHT?
"get it! get back!"
Na úvod otázka na zamyšlení: proč mi nedošáhne kabel od beden do postele?
Všechno se blíží. Všichni odpočítáváme dny do našeho posledního zvonění, kdy to všem spočítáme. Škola je spíše jen trapným řešením otázky co s tunou času, která bez ní člověku zbývá. Vše nalajnováno a uhnutí z oněch kolejí rozhodně není povoleno! Všichni vědí, co je jejich úkolem, tudíž vše musí být přeci prefektní, ne? Pařba století, tedy alespoň před maturitou, se blíží. A hádejte, kdo vyhraje cenu za největšího idiota s antibiotikama?
Venku je podzim, který mi krom husí kůže a špatné nálady přináší i psychickou újmu, že mé nové boty na mega-podpatku leží v krabici.
Chci jít a vyřádit se. Poslední akce byla v poněkud komorní sestavičce v Retru, který mně a Evče způsoboval infakrt pokaždé, co pustil další písničku. Mám pocit, že od té doby uplynuly asi dva měsíce. A pařba předím? Áftrpárty našeho vlastního plesu začátkem února - po této stránce jsem na tom poněkud bledě. Takže si teď dovedete předtavit, jak se doma sama svíjím na deseticentimetrových podpatcích do rytmu dosti pochybné hudby. Což mi připomíná koncert Lady Gaga, který s Evís rozhodně nemůžeme nepoctít naší přítomností.
Co se mých krásných nových milovaných vlnek týče. ANO. Mám je! Stále jsem si nekoupila tužidlo, takže se můj vzhled dá připodobnit spíše k dravé stepní zvěři, jejíž mužská část se může pyšnit obrovskou bujou hřívou, která nahání strach. Dneska si tužidlo koupím a budu mít konečně ty prstýnky. Zas. <3
Místo, kde se studenti oktávy nejčastěji slézají, je stoprocentně okolí skříněk, kde se všichni studentni můžou dostytosti vynadávat nad nesmyslností dvou hodin tělocviku či nad tíhou podkladů k jejich maturitě. Další slezinou jsou již několik let populární křesla, kde se plánujou všechny ty pomaturitní a po-posledňo-zvoňové kalby. Takže je to vlastně fajn. Vážně!
Myslím, že teď by následovat fotoreprot ze dne, kdy Prahu navštívila Barbara. Takže teď se usaďte, přichází smršť fotek!
S panem Kamenným
Na nákupech.
<3
V obří frontě ke kasám
Krásná Barb.
Jo a víte, jaké štětí mám na policajty. Divím se, že mě nechytli, když jsem jela přes celou Prahu takhle:
Zítra zřejmě příjde den, kdy zase změním život. Upřímně, poprvé v životě nad něčím takovým přemýšlím. Dřív by mě to ani nenepadlo, ale teď je to jiné. Těžko říct z jakého důvodu. Zítra nabo až za pět týdnů? Zítra nebo až za pět týdnů? Sakra!
"Nejsi snad nějaká měkkota, ne?"
"Ne, zajtra do tý trvalý prostě půjdů!"
DAFT-NINNY.NET
16. duben 10'
PLNÝ NOS BÉHÁČEK
"Na počest dynamiky blogů"
Nemám vůbec chuť psát nějak smysluplně, náladu mám útočnou a jazyk hodně nabroušený. Nebudu se tady schovávat za slovní vycpávky s křesťanskou tématikou. Splodím normální spot. Tak! Co bych pro vás neudělala.
Ležim doma, doběhla mě chřipka a asi se se mnou ještě kousek sveze. Od této doby nosím do školy pouze a výhradně jen Vittel. Je to voda vod a naše třída k ní dokonce malou legendu, ze které plyne ponaučení, že není všechno zlato, co se třpytí. ALE HLAVNĚ! Jí nepije Kryšpa, která když je pak nemocná a když si já husa v Albertovi ráno koupím Aquilu, spletu si tu moji s tou její a jsem pak týden v posteli. Tomu říkám spravedlivost.
Den s Barb se povedl. Někdy časem se objeví i fotky. Jinak jsou mé dny prudce stereotypní. Škola, když se dokopu, a Beverly Hills, když se k tý škole nedokopu. NUDA! Ale jsem asi příliš znuděná na to, s tím něco udělat. Vše odkládám na léto, ale to bude do posledního písmenka stejné jako dny dnešní. Smůla.
A rozloučím se vesele - slohová maturitní práce dopadla dobře, nic není oficiální, ale nejhůře mám za dva!
DAFT-NINNY.NET
5. duben 10'
TAK SE NÁM TO BLÍŽÍ
"Apríly stranou prosím!"
Začnu tím, že by tento blog měl začít, jak jeden z mých videoblogů, na který si na Plurksrazu vzpomněla Phere. Bylo tam cosi o tom, že Sparta prohrává a že tam někde je Můj a chudák se na ten děs a bídu musí dívat. No jo. Zas zkaženej den.
Všichni mě děsí, jak mají všechno krásně spočítané. Zája má spočítaných asi 6 otázek z matiky, asi 80% lidí z naší třídy má spočítané dny do maturity a těch zbylých 20% to má.. zkrátka spočítané. Já mám spočítány za pár dní poslední náctiny. Padá na mě deprese, se kterou když se chci svěřit Mému, tak mě odbyde tím, že co má říkat on! Za chvíli mě čekaj akorát vytahaný prsa, vydojený kolena na teplákách a berle. Fajn. Sem s tím, že jo!
Odpočítávám dny do 15. dubna, kdy doufám, že nemám chorvatštinu, a kdy se sejdu s Barbarou na Mango night! Pak už jen kosmetická výstava mezi dubnem dvacátým třetím a dvacátým čtvrtým. Dále koncert BEP, kde to s holkama roztočíme až se parket bude blejskat, nu a následujícím zvýrazněným dnem v mém diáři je jen středa 26. května, dopoledne, kdy to příjde. Aspoň že 26! Víte, jakou slabost mám k tomuto číslu.
Tak to jen tak průpovídky člověka vystrašeného, kým jiným, než časem! Jo a těšila jsem se, jak nakonec napíšu, že Spartička obrátila, a ono je to má nakonec ten enjposranější výsledek, jakej může vůbec existovat - 2:2. Zatím.
DAFT-NINNY.NET
23. březen 10'
STARÉ LÁSKY NEREZAVÍ
"Shark-Shmeid = [šárk-šmejd]"
Planovaná ZISTA se nakonec podle všeho vidařila. I přesto, že si asi 3 hodiny posledního večera vůbec nepamatuju. Bylo poněkud trapné, když můj tatínek opakoval dokola hlášky onoho večera a já vůbec netušila, oč jde. Natož kdo to hlásil. Ale užili jsme si trošku hlídání dětí, kousek snowboardování, hafo válení, všichni si užili litry alkoholu a já osobně tunu lakování nehtů.
"Štýlařky" na kotvě
Počasí přálo opilým!
ZISTA zadělala ale na další problém. Mým největším nepřítelem je čas! Ale i tak zvládám koukat na nudný Smallville, který mě vzásadě nebaví, jen proto, že chci vědět, zda má konec. :D ZISTA objevila Beverly Hills! Seriál seriálů! Něco, s čím jsme všichni vyrůstali! Díl má 44 minut, řada zhruba 20 dílů a řad je deset - při troše průměrné matematiky dojdeme k výsledku: 6 dní a 6 nocí! Za tu dobu byste měli stihnout celou světově známou ságu! Velmi lákavé - alespoň pro mne! Když si pamatuju, jak jsem zatočila s Prison Breakem či Heroesama.
S BéHáčkem se objevila i má stará láska. Dylan McKay. Zhruba šestiletá Lou si u táty v pokoji každý den hrála na záchranu Dylana, pokousaného žralokem. Stoprocentně tahle podivná postava poznamenala její sexuální život a výběr budoucího partnera. Říkejte si, co chcete. A tak bych chtěla vzdát hold všem mým starým láskám, především těm platonickým. Staré lásky opravdu nerezaví. Dík bohu za ně! Dylan byl moje první láska, když nepočítám Simbu ze Lvího krále, a vždycky bude. A teď mne omluvte, jdu koukat na BH.
DAFT-NINNY.NET
17. březen 10'
PAN TELEFÓN O AKCÍCH
"Barbara inspiration"
Nehce se mi psát. Ale tak, co pro vás neudělám.
V Paříži jsem si boty nekoupila. Nechápu! Ale lak OPI, Essie Matte about you, SinfulColors, dokonalé tričko Raplh Lauren pro Mého za dokonalou cenu, půlmetrové vlasy a čokoláda s 55% pralinek jsou lehkou útěchou. Teď už jen šetřím na boty od Jimmyho Choo, u kterých jsme s mámou takticky nechtěly vědět cenu, a máma na nejdokonalejší letní kabelku od kamaráda Louise, u které cenu bohužel víme. Také víme, že tohle už jsou opravdu, jak říká můj tetínek, "HRÁBĚ". 2000€ se opravdu nedá považovat za normální cenu. Ale tak takový výber z hroznů máte zde. Nikdo a nic mi nevymluví, že že Francie je hnusná, plná negrů, slamů a špíny. Humus nad humus. Basta! Prej město módy, ať ty socialisti kouknou nejdřív na chodník, než vejdou do obchodu s nápisem Prada!
Pátek bude poměrně nabitým dnem. Vše je naplánované. Musím souhlasit s Bárb, která vychvaluje spontánní akce. Doufám ale, že páteční výjimka potvrdí pradvidla. Výstava Beauty EXPO, která se nakonec opravdu konná, mě doufám nesklame, i když tomu sama moc nevěřím. Následuje řádění s Evís v Klubu ve stylu Lady Gaga. Nu jen co se probidím z alkoholového oparu už směr Krkonoše - akce ZISTA aneb ZIma S TÁtou. Ehm. :D :D Se sestřenkou převyšujeme druhý nejvyšší věk ratolestí našich známých asi o dvanáct let, takže my se uklidíme do barů a hospod, zatímco tatínkové budou pařit doma. Tak to má být.
Držte mi place, ať to výjde. Na spontánost bude čas jidny.
DAFT-NINNY.NET
8. březen 10'
REFLEKTORY ZÁŘÍ VE TVÉ TVÁŘI
"Turn the lights on!"
Zítra v brzkých hodinách odlétám směr město módy. Máme s mámou vyhlídlý bar na letišti, kam se půjdem v pět ráno zbořit. Huá! A žádných pětadvacet otázek z češtiny, které budu muset v pondělí znát doslova nazpaměť, mi v tom nezabrání!
Jedu nakupovat laky na nehty, hadry, ale halvně boty! Stává se ze mě profesionální dylina. A žádných pětadvacet otázek z češtiny mi v tom nezabrání!
Psala jsem na FB o koupi nových brýlí. Nádledující dagerotypie, kterou jsem prezantovala hlavně zde, dokazuje, jak moc jsou dokonalé! A žádné otázky z čj jim v tom nezabrání!
Dále jsem se činila i ve fimové tvorbě. Po hodně dlouhé době. Víte co, všechno lepší než maturitní otázky z čj. Nejvíc asi miluju ten námořnický kruh. Ale asi si budu muset udělat růžového leoparda. A víte co, žádné maturitní otázky z jazyka českého mi v tom nezabrání.
Dále jsem celý víkend strávila u Mého spolu se ZOO TYCOONEM. A pak už jen vzpomínka z curlingu, který je opravdu tak těžký, jak jsem si myslela. Skoro tak, jako dva tucty maturitních otázek čj.
Myslím, že asi chápete v jakém duchu se nesou mé dny a zdaleka tomu není konec ... a bohužel tomu žádné maturitní okruhy z čj...
DAFT-NINNY.NET
21. únor 10'
PRASE A ZABITOST
"bez objemu"
Natálije píše o tom, že je jako prase. Asi se vydám v jejích šlépějích. Tlustá jako prase jsem taky, moje vlasy postrádají objem a to, že obsrdíčkovaný nápis trvalá je v kalendáři až na květen, mi taky moc nedodává. Moje vůle stojí za hovno. Takže z mého plánu večeře, který má podobu rýže a zeleniny, zbyde krutá realita v podobě polívky se smetanou. Načež se o půlnoci rozhodnu doplnit zeleninový deficit, čtěte půlka okurky prohýbající se pod půl kilem soli a čtvrt kilem pepře. Paráda. Vole nebo vůle, to je jedno.
Je to zabitý. U nás je všechno zabitý. Koupit lak určité značky nedejbože určitého odstínu je nemožné! Bohužel maximem zboží u nás je značka asi tak Sephora, která si hraje na bůhvíco a přitom stojí víc než za hovno. Vlastně všechno, co se má týkat dívčího světa, je v této republice pod bodem mrazu. Bez dvaceti dolarového poštovného nemáte šanci! Lidé u nás ani netuší o možnostech, jaké se skrývají za hranicemi. A tak je na čase posunout plánovaný letní výlet po tajích Francie již do jarních časů neb bez laku Matte about you značky Essie, který je prakticky nemožné získat za rozumnou cenu, nemohu být. Bon voyage!
Chtěla jsem psát ještě o něčem, ale na to už asi můj mozek nemá. Je plně zahlcen posedlostí hrou What to Wear, učením se, zítřejším curlingem, který jde ozkoušet, a vybírání si brýlí, což je asi největším oříškem. Proč? Má spotřeba slunečních brýlí činí tak dva až tři kousky na rok. Tudíž je pro mě vidina brýlí stojících nad 250,- káčé pouhým vtípkem. Ale zas je to o vůli. Zkusím si konečně na tento prakticky jen módní doplněk dávat pozor? ANO! Jsem plně odhodlaná. A teď už jen dotaz: vážně sluší kalsiký "Rejbeny" všem? Vsaďte boty, že si je objednám a následně se budou u mé fotky svíjet milióny lidí smíchem! Tram ta tam.
DAFT-NINNY.NET
15. únor 10'
DEVĚT DVA DVA NULA DESET
"Let's go to the beach!"
A je konec. Všichni pomalu od času vánočního počítáme dny do devátého února letošního roku, tedy do dne našeho maturitního plesu. Jenže když konečně den přišel, všichni jsme zjistili, že měl snad jen 15 hodin! Vše uteklo jak voda. Vše se vydařilo až do posledního detailu. Díky rozmanitosti naší třídy náš zástup vypadal opravdu skvěle a pestře.
Roman skvěle bavil publikum, ať už s maskou komonauta či jako moderátorská dvojice s Hrdlou. Odkaz na videa bude později. Vybrané odprezentované fotografie prý působily, stejně jako celý ples, dojmem utmelené třídy, která bez jednoho člena nedá ani ránu. Jsme rádi, že se umíme tak skvěle tvářit a litujeme toho, že jsme nešli na DAMU či tak někam.
Celé se to odehrálo tak rychle, že skoro hned po nástupu jsme se mohli na áftrpárty kochat Hrdlovým obnaženým zadkem za doprovodu Macareny. A pak jsme jen oddávali víru tance. Prakticky nikdo jsme moc nepil, zvláštní, podle předpovědí okolí to měla být alkoholově nejhorší noc v mém životě.
Co se mého poselství budoucím maturujícím generacím týče. Asi jen toto: a) Ples začněte domlouvat minimálně půl roku dopředu. V září začnete třídě řikat, že by to chtělo začít, a reálně se k debatám dostanete až v prosinci. Vážně není čas! Spěchejte! My měli ples nástinem vymšlený až pět dní před plesem, zbytek se zkoušel přímo na place. A pokud nemáte tak skvělou třídu jako my, měli byste se bát, abyste to vůbec stihli! b) Méně je prakticky vždy více. Na nástup nesecvičujte měsíce pětiminutové sestavy - vás to nebude bavit, budete mít nervy, že to zkazíte a navíc - publikum taky nebaví koukat na stádo zadkem vrtících nadýchaných sukní za doprovodu tupých pohybů funerálních obleků. c) Vážně se zkontrolujte šaty uplně se vším všudy. Pak na plese zjistíte, že vám špatně podšili vlečku a budete házet tygry ze schodů. d) Je nutné mít rozšláplé boty na ples a na áftr - bez podpatků! Pokud nejste, dámy, zvyklé z každodenního nošení. d) Nezvěte si na ples moc liví, nakonec nemáte čas se ani pobavit se svou třídou. e) Obžérství - nemoc, která nechybí na žádném plese! Pokud nikde nemáte KFC, které by fungovalo do jedné ráno, či nonstop pizzu, nezapomeňte na svačinu z domova. Půlnoční svačinka je základem dobré áftr! :D
O tom jak jsem si stihla namalovat oči za 5 minut + 1 minuta na přilepení umělých řas, které POZOR vydržely do sedmi do rána, už psát nebudu. Snad ještě jen, dámy, nechte si rezervu dvě hodiny, hodina je málo. Zvlášť pokud váš účes trvá 4,5 hodin!
DAFT-NINNY.NET
7. únor 10'
NAILBOOK
"dot, dot, dot"
Ve světě internetu něco chybí. Nailbook. Máme všechny možné -booky, ale mně osobně chybí ten nehtový. Něco, kde bych se mohla pochlubit se svou vášní skrytou v malých lahvičkách. Snad jednou. Mé nehyt mají tloušťku papíru a bohužel i takovou pevnost. Nehet palce ohnu i po nalakovní extra zpevňujícíím lakem. Okolnosti a mé hloupé genetické propozice mě naučily mnohému. A tak más bírka momentálně čítá 34 laků.
Začneme tím, co mé nehty prakticky drží pohromadě. Tohle je snad ten nejlepší zpevňovač nehtů na světě. Zasychá hned, má skvělý hustý štěteček, kryje rovnoměrně a přitom nemá nic společného s umělýma pařátama, kterým lidé přezdívají gelové nehty. Stále je to obyčejný lak pro obyčejné smrtelníky zakládající si na svých přírodních nehtech.
Začneme proprietami na klasickou, oblíbenou francii. Mám od klasické krycí bílé přes perleťovou, lesklou bílou až po perleťově růžové. Každý lak hází jiný odlesk a nabízí netům vždy novou a novou náladu. Jeden nikdy nestačí. Všechny mé laky mají tlusté, klasické štětečky.
Třpytky jsou poměrně důležitým doplňkem, i když jsou použity v malém množství. Koupit v ČR lak, který by nebyl průhledný se třpytkami, ale byl složen pouze ze třpytek. Nechybí samozřejmě ani samotné třpytky.
Klasická červená byla dlouhou dobu mou vášní.
Růžové + fialové. Upozorňuji, že ta zářivá růžová je po mé mámě, je jí minimálně 10 let a lakuje jak nová. <3
Modrá sice není tak elegantní, ale ámořnické prujsou zrátk mou vášní.
Laky potřebné k nahození leopardího kožíšku - zlatá, hnědá a černá.
Nedopoučuji.
PS: Chcete NAILBOOK?
DAFT-NINNY.NET
23. leden 10'
PÍT S VÁMA SE VŠEMA!
"Na baře!"
Čím začít? Hned při příchodu na talentové zkoušky jsem dostala depresi, neb všichni měli čtyřiceti centimetrová pravítka, jak bylo nakázáno v průvodním dopise, a já měla vy tašce pohozeného třiceti centimtrového skrčka. Nicméně, dalo se. Z pětihodinového čekání na pohovor mi trošku hráblo. Není se čemu divit. Ztráta občanského průkazu mě už nijak nepřekvapila. Hodinu a půl trvající cesta na úřad také ne. Ovšem dnes dopis - Váš OP se našel. Dík. To brzo. Takže zas na úřad řešit, co teď. Fajn, no.
Ovšem hlavním tématem poslendích dnů byl samozřejmě ples. Všichni maturanti zpruzelí, na svůj ples netešící se, neb bez nástupu, půlnočního překvapení a proslovu to snad ani není ples. To byl náš případ. Ovšem pátek byl dnem zlomovým. Natěšení jsme vši..chni, jak se říká o našich hodinách biologie. Šaty vyzkoušený, jen je vyzvednout, účesy také vyzkoušené, jen je učesat. Klasika.
Z nákupu brýlí a kalhot se vyklubal nákup spodního prádla. Nakonec úspěšného, což je výhra všech výher, neb najít podpsenku, která nebude vycpaná a bude mi je zázrak. Ano, opravdu potřebuju svůj výstřih vycpávat. To bych musela nejdřív ovšem najít podprsenku, která není velikosti A či B. A tak šéruju mou genialitu v podobě synchronu nehtů a kousku z mého šuplíku se spodním prádlem.
Plus se chci pochlubit, jak už mám dlouhý vlasy. Po těch letech. Takže chci slyšet samou chválu! :D
A ačkoli jsem make-up nikdy moc nepoužívala, našla jsem konečně svého miláčka! Nehází žluté odstíny, nedělá tlustý vrstvy působící umělým dojmem. Nádhera!
DAFT-NINNY.NET
23. leden 10'
A JE TO TU!
"Mami, asi se mi začaly líbit zvířecí vzory."
Komentář k odevzdané půlce mé seminární práce se hemžil samými superlativy. Celou jsem ji odevzdala v termínu a snad tedy mohu čekat pochvalu. Některé termín 18. ledna vůbec netrápí do teď. Po seminárce ani vidu ani slechu a nikdo to neřeší. To jsem mohla mít minulý víkend vegáček, nohy na stole a nou štres. Všechny stejným měřítkem! Kéžby.
Dále se Lou může pyšnit nejlepší písemkou z fyziky z mé milované Ester (čti speciální teorie relativity), kterou můj mozek nidky nedokáýzel pochopit. A hle! Je tomu naopak. S Ester si tykám a dokonce mi protekčně zajistila o stupeň lepší známku z fyziky. Aristoteles totéž v hodinách základů společenských věd. A genetika, kterou do mě hustila moje máma v deseti letech dokonce i na vyšší úrovni, než ji berem teď, mi vylepšila pololetní výsledky z bilogie. Zkrátka a dobře, jsem za vodou. Zatím.
S mámou jsme zjistily, že jsme rozmazlené holčičky, neb zdílíme názor, že za kvalitu se MUSÍ PLATIT! Nějaký Syoss, kvalita kadeřníků za 100,- Kč, vážně nefunguje. Na doporučení jsem si pořídila Tigi a Redken, které občas doplňuji vyživující maskou od Kérastase a výsledek: konečně jsem spokojená. Cokoli, co jsem si koupila v běžném supermarketu udělalo z mé krásné, silné a zdravé hřívy hnusnou splihnlou srst podoabjící se spíše zmoklému vlčákovi. A tak je to bohužel se vším. Ale co. Krása přece není všechno, ne?
Zdárně jsem přežila antibiotika, 10 dní bez sexu a alkoholu, ikdyž je pravdou, že jsem neodolala si nedat šampíčko k půl kilovému steaku čersvého! tuňáčka, kterej jsme si s mámou na půl před týdnem daly. A tak dnes vyrážím vstříc Lůce, takže i alkoholu. Och! Konečně! Z domu budu dva dny a musela jsem si zabalit. Normální věci bych si normálně, kdybch jela k Mému, nebalila, neb je mám u něj, ale vzhledem k tomu, že bduu takticky nocovat právě u Lůcy, musela jsem si vzít všechno. Plus věci na zkoušky, které mě v pondělí čekají. Oujé.
Black cat: "Jde se pařit!"
DAFT-NINNY.NET
15. leden 10'
JSME ŠLECHTA
"ale máš je na blbý ruce"
Že seminárka hoří? Nezájem! Večerní káva, ze které se ve finále podle všeho vyklubala večeře, má přeci vyšší prioritu, ne? Jenže! To by nabyla Lou, aby se něco nezvrTlo nezvrKlo! Mé byty se mě rozhopdly zabít! Ano, je pravdou, že má oblíbená činnost v momentě, kdy mám na nohou podpatky, je zvednout špičky a na podpatcích dělat piruety, což se vlastně dá označit i za důvod, proč jsem vyměnila tenisky, jakožto mou původní každodenní obud, za vrtkavou obuv pro dámy.
Ale zpět k té plánované vraždě. Byl to ten den, co začly sněhové kalamity. Praha pod sněhem, s autem se muselo pomalu a bohužel stejné pravidlo platilo i pro dopravu pěšmo. Znáte Lou, stále chvátající Lou, která i tentokrát potřebovala za pět minut přeběhnout celej narvanej Václavák. V té šílené sněhové nadílce, pod kterou se skrývaly kluzké a zrádné kostky, jsem sprintem kličkovala mezi davy turistů. A mé sježděné podpatky od piruet mě nechtěly nést, smýkávaly se a já stále máchala rukama, abych nesletěla na prdel!
Doma jsem zjistila, že jsem, i díky přimrzlému sněhu, chodila místo po "kvádrech", po "půlkoulích". A drž si balanc na půlkoulích!?
PS: Seminárku furt nemám. A chybí mi foťák. I fotograf.
DAFT-NINNY.NET
3. leden 10'
HORY A PAHORY
"A je to tam!"
Ačkoli byl celý náš výlet do již tradičních Herlíkovic zahalen pochybnostmi, zda zvítězil v soutěži "O nejpohodlnější místo.." kobereček či bunda, užili jsme si to. Naše morální cítění nám nedovolilo tuto záhadu osvětlit. A zatímco minulý ročník této výpravy polárníků jsme pendlovaly mezi nedalekou sjezdovkou v Herlíkovicích a trochu-dalekým klubem s kreativním jménem "Zakopanej pes", letos tomu tak nebylo. Počastí této léty prověřované tradici učinilo přítrž. A tak jsme se to, DOPRDELE, musely pokusit změnit. Na sjezdovku se nechodilo, do Zakopanýho standartně, zato se pařilo doma. Více čekejte v galerii, tradiční básni a v netradičních poselstvích budoucím generacím.
O svátkách vánočních se zmiňovat nebudu. Doma je to, co se vždy bohužel děje, několikaletá tradice, kterou jako jedinou dodržujeme. A tak vám promítnu jen malý sestřih.
Pak vás jen odporoučím do sekce fotogalerií, kde poklidně zakončete tento spot. Sex, sex, sex on the beach!
Jo a o tom, že píšu zásadně rok dva tisíce nula deset, snad ani nemusím mluvit, ne?
DAFT-NINNY.NET
16. prosinec 09'
SNÍH A ÚSMĚVY
"To přeci nejde dohromady!"
Omyl! Divné. Nebem si poletují sněhové vločky, a proto byste tedy čekali naštvaný, agresívní spot, kde se rok co rok místo slovního spojení "sněhové vločky" objevuje "zasraný kousíčky lehce zmrzlý vody". A hle! NIC! Letos je to nějak jinak. Ano, NESTÍHÁM! Ale to už patří k mé základní výbavě.
"Včera jste mi měli odevzdat vaše rozpracované seminární práce." Ještě jsem nezačala. Dělám si to sama. Takhle jsem ale dopadla, když jsem se z knihovny ze Staromáku tahla až k náměstí Republiky. Není třeba většího popisu. Tohle přes Vánoce přečtu, zpracuju, napíšu o tom 20 stran, zopáknu 15 maturitních otázek z češtiny, planimetrii a postimpresionismus a 27. stihnu odjet do Herlíkovic, kde s holkama oslavíme Vánoce řízkama, salátem a dárkama pod stromkem! Už se vidím, jak to stihnu!
Co se darů týče, letos jsem v klidu. Mámě jsem vymslela nejlepší dar, který se vůbec dal a který zde neprozradím, jen pro jistotu. Tátovi je to slabší, ale za ty roky jsem obrněná. Nu což. Ani Adam nepříjde zkrátka. Se sestřenkou jsem dnes absolvovala nákupy, takže taky fajfka vedle jejího jména. K Matince, které musím něco vyrobit, neb tak znělo letošní zadání pro dar Vánoc 2009, si delám poloviční fajfku, neb asi tak daleko jsem s jejím darem. Zkrátka a dobře! Letos je to paráda. Jen mi ještě nepřišel dar pro Mého. Ale snad příjde. :D
Dekuju :-*
Všichni jsou na sebe hodní, podrží si dveře, pouští se v kolonách na silnici a blikají na sebe "všemi čtyřmi" za ono puštění. Venku je hnusně a já si sedím v té zácpě, rádio na poloplný pecky, topení na plný a tý estrádě se jenom směju!
DAFT-NINNY.NET
7. prosinec 09'
FOTOBLŮČEK
"Jo to si ty, ta.. ehm.. prostě ta!?"
Víkend, kdy se táta oddává slunečným paprskům v Karibském moři a máma psím výstavám v Nitře se poměrně vydařil. V pátek zase do hospody, z čehož se pomalu stává tradice, a nebude tomu jinak ani v následujících čtvrnácti dnech. Parádička! V sobotu nutná rekonvalescence. Především u plotny. Dělala jsem mému jeho milované pizzový mini-bochánky a snažila se vyhrát na dobří hroudou těsta na perníky připravovaného z jednoho kila mouky! Tím jsem chtěla naznačit, že to byla opravdu veliká hrouda! Upečený minipizzy jsem šoupla do tašky coby posilnění na večerní procházku Prahou. Vůbec mi nedošlo, že bylo páteho - čili Mikuláš. Na Staromáku jsem myslela, že Mého zabím za ten stupidní nápad. Mekáč nikde, tak jsem byla odsouzena k trestu kávy ve Stársaksu Starbucksu. Fronta až ven. I tedy bobek jsem na ně hodila a šla se vyhýbat zpitým dědkům, nalitým mladíkům házejícím petardy po lidech a polonahým přiopitým slečnám se sexy růžky ve vlasech. Únikem z reality nám byl až klid Pražského hradu. Tam jsem našla ráj. Nádherný strom, jehož větve mají výhled na celou Prahu naší stověžatou. Krása.
Celou neděli jsem pekla, zdobila a pekla a zdobila a pekla a zdobila a vyhodila asi čtvrtku těsta, protože to už nebylo kam dávat a ani jsem neměla náladu to spracovávat. Jeden talíř plný perníčků mi dokonce i spadnul na hlavu, takže na fotografii je jen ten zbytek, co přežil. Jsou skvělý, za tu práci stály. Jo a tam dole je Slávystycký srdíčko pro Natálku :D
DAFT-NINNY.NET
3. prosinec 09'
CITY TAXI, PŘEJETE SI?
"Jste druhý v pořadí."
Policie ČR stále zůstává ochuzena o zmínku na DNN. Ale tak snad jen v ultra-mega-zkrácené verzi: mojí mámu kontrolovali policajti v autě jen jednou, neřídila ona nýbrž můj otec. Mě už za tři týdny třikrát. Dohromady to mám za 60 tisíc. Teda měla bych, kdyby by mé geny nenadělily zevnějšek, který se tolik líbí. Nehledejte v té částce nějaké přestupky typu špatného parkování. Nic za co bych "mohla". Zkrátka nedorozumění s eSPéZetkama. Dokonce si pán policajt dal tolik námahy a vyhledal si mě na fejsbuku. Ano, proto přeci máme jméno a příjmení, ne?
Tak to bych měla za sebou. Teď k tomu, co jsem tu napáchala. Snad poznáváte verzi s Wentworthem Millerem bez Wentwortha Millera. Vyhovuje mi tento styl menu. Basta. Verze byla poznamenána vánoci přede dvěma lety, písničkou s názvem, podle kterého nikdy nedospěji a asi ani dospět nechci, "Big girls don't cry" a bláznivou snahou přepsat datum u poslední vzpomínky na Kotě na čas co nejméně vzdálený. Tentokrát snad z jiného soudku. Vánoce si hodlám krásně užít. Mámu překvapit napečeným cukrovím, Mého dokonalým dárkem a třeba dokopat mé rodiče, aby letos snad šli na procházku vánoční Prahou. A nebo zas půjdu s Mým a jeho rodinou. Taky řešení.
Chci sníh, domácí svařák z kvalitního vína, teplou peřinu, šestou řadu Grey's anatomy a Mého. Žádné maturitní otázky, seminární práce, na kterých nikdo nezačal, čtenářské deníky coby poslední záchrany maturity z češtiny ani derivace či planimetrii. Nechte mne se přitulit ke goniometrickým funkcím a dejte nám pokoj. Žádné matematické hnusy v podobě logaritmů.
Dál jen... ČVUT v Praze Fakulta Architektury, ZČU v Plzni Fakulta Designu a ilustrace - jsem přijata do výběrového řízení. Double D odstartuje až v únoru, neb tu máme někoho, kdo v tom dělá bordel. Daně, dámy a pánové!
29. červenec 10'
